|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Teorie a praxe komunitní ošetřovatelské péče
VLACHOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. V současné době je komunitní péče aktuální téma, jelikož u nás není komunitní péče rozvinuta jako v jiných zemích západní Evropy. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá několika částmi. V první části popisuje komunitní ošetřovatelství, komunitu a komunitní péči. Dále se zabývá historií komunitní péče ve světě a v České republice. Také popisuje vzdělání a náplň komunitní sestry. V neposlední řadě se zabývá komunitní ošetřovatelskou péčí o vybrané obyvatele, kterou tvoří senioři, rodina, dítě, člověk s mentálním postižením, duševně nemocní, kulturně odlišní skupiny obyvatel a vybrané skupiny obyvatel. Druhou část bakalářské práce tvoří část empirická. Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká komunitní ošetřovatelská péče funguje v České republice? Jaká je náplň práce sester působících v oblasti komunitního ošetřovatelství? Jaká je náplň výuky komunitní ošetřovatelské péče v České republice? Ke zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního šetření. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a vyučujícími, kteří se zabývají komunitní péčí. Oba rozhovory se skládaly ze 14 otázek, kdy byly rozděleny do tří oblastí. Rozhovorů se zúčastnilo šest sester a čtyři vyučující. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že hlavní rozdíl mezi teorii a praxí je v komplexnosti. Teorie na vysokých a vyšších školách popisuje komunitní péči jako celek. Praxe je u nás zaměřena hlavně na domácí ošetřovatelská péči, a na ostatní komunity se zapomíná.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
host ::
RSS.